Dvouzlatník z roku 1871
V roce 1857 nařídil rakouský císař František Josef I. zavedení rakouské měny (též se označuje jako zlatníková a zlatková), která ukončila dosavadní existenci dvou měn, vídeňské a konvenční a stala se jedinou zákonnou měnou rakouské monarchie. Měnovou jednotkou se stal „zlatý“ rakouské měny (francouzsky florin, německy gulden, maďarsky forint, česky zlatník pro kovové mince, zlatka pro papírová platidla). Jeden zlatý obsahoval 100 dílů, tato dílčí jednotka dostala pojmenování nový krejcar. Mince rakouské měny jsou často označovány za vrchol rakouského mincovnictví. Po technické a umělecké stránce dosahují téměř dokonalosti. Rakouská zlatníková měna se používala v letech 1858 až 1892, kdy ji nahradila na území rakouského císařství měna korunová.
Dvouzlatník vydaný Františkem Josefem I. v roce 1871 je vyroben z ryzího stříbra o hodnotě 900 dílů z 1000. Jeho hmotnost činí 24,69 gramů, což je hmotnost dvou zlatníků. Tato mince vznikla v hlavní a nejproduktivnější mincovně ve Vídni oficiálně nazvané k. k. Hauptmünzamt Wien (císařsko-královský mincovní úřad ve Vídni). V roce 1871 zde bylo vyraženo 102 384 kusů takových dvouzlatníků. Autorem obrazového návrhu mince je vídeňský medailér a sochař Josef Tautenhayn.
