Betlém z hutního skla
Původní vlastí skleněných betlémů je Itálie. Nejstarší evropské sklárny vznikly v Benátkách již v 10. století. Výrobou skla jsou ve světě proslulé i české země. První stopy po výrobě skleněných figurek pocházejí z počátku 19. století z oblasti Jablonecka. Základem rozšíření výroby skleněných betlémových figurek bylo založení sklářské školy v Železném Brodě roku 1920. Krátce po druhé světové válce navrhl profesor Brychta v železnobrodské škole podobu betlémských figurek z tzv. foukaného skla. Každá figurka byla umělecké dílo okouzlující křehkostí a jemnou barevností. Ale právě tato křehkost byla hlavní příčinou, proč se od této výroby upustilo. Později byl uskutečněn projekt výroby podobných figurek, ale ze skla probarveného už ve žhavé hmotě, které tažením z volné ruky dával sklář konečnou podobu. První figurky z tažené skloviny vytvořili z Železném Brodě bratří Hlaváčové a Rudolf Lubas. Díky uměleckým předlohám z předchozích let a spojení vlastní umělecké invence s profesionální technickou dovedností jsou železnobrodské skleněné figurky z hutního skla ve světě velmi ceněné a odolávají konkurenci v zahraničí, kde byla výroba takových betlémů zahájena po odsunu německých obyvatel z tradičních sklářských oblastí. Současné skleněné betlémy pochází zejména z rukou soukromých výtvarníků. Skleněný hutní betlém ve sbírce milevského muzea vznikl v roce 2021 v dílně jednoho z posledních sklářů ze Železného Brodu Zdeňka Sochora.