Drátovaná hliněná forma na bábovku
Formy na pečivo byly dříve běžnější v měšťanských domácnostech, ve venkovské kuchyni se vyskytovaly od poloviny 19. století též poměrně často. Formy na pečení větších druhů pečiva bývaly v tradičním prostředí původně keramické (z glazované i neglazované hrnčiny), později kameninové. Forem na pečivo byla celá řada - jahelník, formy ve tvaru nemluvněte a zvířete, ale nejčastější byla forma na bábovku.
Forma na bábovku je polodutá nádoba. Dříve byla najčastěji dvojího tvaru – okrouhlá a srdcovitá. Okrouhlá měla kruhový horní okraj, srdcovitá byla stylizovaná do tvaru srdce. U obou variant byl ve středu formu kuželový sloupek zanechávající uprostřed upečené bábovky otvor. Na plášti formy bylo rovné či esovité žlábkování, svisle nebo šikmo umístěné. Horní okraj byl většinou zesílen. Formy na bábovku se zhotovovaly z glazované hrnčiny, od poloviny 19. století byly nejčastěji kameninové. V polovině 19. století se objevily tvarově podobné okrouhlým keramickým formám z plechu s modrým, bílým či jiným smaltem nebo z litiny.
Bábovka je typické pečivo nejen v Čechách, ale také ve všech našich okolních zemích. Bábovka bylo dříve označení pouze pro formu, pečivu se původně říkalo bába - hlavní určení tohoto pečiva totiž byla odměna pro porodní bábu.