Cechovní korouhev z roku 1841
Cechy vznikaly ve velkých městech již od 13. století, v menších městech ještě v 17. století. Sdružovaly řemeslníky podle oborů, hájily zájmy svých členů (učedníků, tovaryšů a mistrů) a dohlížely na kvalitu a ceny zboží. Cechy měly zpravidla svůj prapor či korouhev, pod nimiž se shromažďovali členové při slavnostech, církevních svátcích nebo pohřbech zemřelých členů. Původní prapory a korouhve cechů byly tak veliké, že je muselo nosit několik praporečníků současně. Používání těchto obrovských korouhví bylo roku 1781 zakázáno dekretem Josefa II. Dekret současně stanovil, že užívat lze pouze praporce, které by unesl jeden muž. Cechy nařízení uposlechly a pořídily si korouhve nové. Milevská korouhev sdruženého cechu kovářů, kolářů, bednářů, sklenářů, zámečníků a truhlářů pochází z roku 1841. Z rubové strany korouhev zobrazuje svatého Josefa – patrona řemeslníků pracujících se dřevem. Na lícové straně jsou na děleném štítu znázorněny znaky výše uvedených řemesel. Štítonoši jsou dva zlatí čeští lvi. Počátky sdruženého cechu kovářů, kolářů a bednářů v Milevsku klademe do roku 1689. Cechovní artikuly sdružených šesti řemesel pochází z roku 1726.